Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty

Zakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí, Michaela Slussareff napsala knihu Hry, sítě, porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty

První veřejná recenze knihy například zmiňuje: 

Jedním z leitmotivů titulu je snaha Michaely Slussareff nepřidávat už tak nervózním rodičům důvody k panice či výčitkám svědomí – autorka knihy, matka dvou dětí, dobře ví, že ty si snadno obstarají svépomocí.

V jednotlivých sekcích se emoce čtenářům vnucují samy: při pojednání o vlivu obrazovek na rozvoj dětského intelektu mohou zpytovat svědomí, zdali v minulosti nemohli obětovat víc ze svého pohodlí (nebo příležitostí k práci) a razantněji je omezit, jestli se dostatečně zajímají o to, co jejich děti hrají (pokud něco hrají), nebo jestli jim dokáží srozumitelně vysvětlit, proč ještě nedostanou mobilní telefon.

Slussareff se daří do tohoto emocemi nabitého prostoru vstupovat nekazatelským způsobem, který bere na vědomí, že okolnosti života v každé rodině jsou jiné a rozdíly v povahách rodičů i dětí vylučují, aby bylo možné dát všem stejný návod.

Mimochodem, kapitola věnovaná sociálním sítím je překvapivě užitečná i jejich dospělým uživatelům: ano, většina z nás viděla nebo četla záplavu dokumentů, které vysvětlují fungování algoritmů řídících výběr a řazení obsahu, finanční modely, které za sítěmi stojí, nebo třeba politickou agendu, již pomáhají posilovat či potírat, ale v širších souvislostech mohou zapadnout jednoduché a praktické pravdy, například:

Máš-li před návštěvou sociálních sítí špatnou náladu, je pravděpodobné, ne-li jisté, že ti ji sítě během pár minut zhorší.

Michaela Slussareff při putování digitálním světem postupuje podle vzorce „fakta – kontext – a co s tím“ a stejně je stavěná i kapitola o pornu. Slussareff ji uzavírá souborem vzorových konverzací s dětmi různého věku, jimiž se rodiče mohou inspirovat. Přestože jsou navrhované dialogy místy roztomile hyperkorektní, jsou použitelné, i když se dospělým o tématu s dětmi mluvit nechce, anebo na ni nemají náladu děti.

V ideálním případě však už závěrem knihy dospělí vědí, že pokud hovor o hrách, sítích nebo pornografii nezačnou s dětmi sami, může se stát, že později už jen poběží za vozem – na kterém bude sedět jejich mírně otřesené dítě.

Prolistujte si ukázkovou kapitolu z knihy zde.

Více o knize a možnost nákupu naleznete na stránkách nakladatelství Jan Melvil Publishing.