Pro pediatry 

Pomáhejte budovat digitální zdraví dětí

Čas s obrazovkami nemusí být nutně zlý.

Jen je nutné vědět, jaké zásady dodržovat.

Pomozte rodičům nastavit doma správné limity a pravidla.

 

Technologie a děti v pediatrické ordinaci

  • Technologie radikálním způsobem změnily to, jak děti od nejútlejšího věku tráví volný čas. V rozvinutém světě stále větší množství dětí využívá nejnovější technologie na denní bázi. 
  • Mozek dětí a dospívajících se nachází v období tzv. kritického vývoje, který mohou technologie zásadním způsobem ovlivňovat.
  • Existují přesvědčivé doklady o vlivu frekvence používání obrazovek na dětskou nadváhu a obezitu, kvalitu spánku, dokonce psychologických aspektů, jako depresivitu a spokojenost se životem.
  • Samostatnou problematiku pak představují tzv. digitální závislosti, jež negativně zasahují do všech oblastí vývoje dospívajících.  

Pediatrická doporučení ke screeningu

Doporučení byla vytvořena na základě materiálů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), Americké pediatrické akademie (American Academy of Pediatrics, AAP), Kanadské pediatrické společnosti (Canadian Paediatric Society, CPS), britské Královské akademie pro pediatrii a dětské zdraví (Royal College for Pediatrics and Child Health, RCPCH) a Australské vlády (Australian Government: Department of Health). 

Kompletní text: Slussareff, M., Lukavská, K. (2021). Technologie a děti: současná doporučení pro pediatry. Pediatrie pro praxi, 22(2), 117-120. ISSN 1803-5264.

Hlavní doporučení

  • Doporučený denní čas s obrazovkami: 0 
  • Doporučená fyzická aktivita:  
    do 12ti měsíců alespoň 30 minut denně, 
    1-2 roky minimálně 180 minut denně.
  • Doporučená doba spánku:
    do 12ti měsíců 12 až 16 hodin denně (včetně denního spánku),
    1-2 roky 11 až 14 hodin denně (včetně denního spánku).

Dětem v této věkové kategorii se používání obrazovek (mobil, TV, počítač, tablet) nedoporučuje vůbec. Pro svůj zdravý vývoj potřebují dostatek spánku, pohybu a interakce s pečující osobou. Jen takovým způsobem se může dobře motoricky, kognitivně, sociálně a verbálně rozvíjet.  

Na druhé straně přínos digitálních médií pro děti z nejmladší věkové kategorie dlouhodobě postrádá přesvědčivé vědecké důkazy. Symbolické dovednosti, pozornost a jiné kognitivní funkce kojenců a batolat jsou zatím nezralé, což značně omezuje možnosti učení z obsahu tradičních digitálních zařízení. 

Možnosti screeningu

  1. Zeptejte se rodičů kojenců a malých dětí, zda a jak s nimi používají média. Zda dítě digitální zařízení využívá samo, jak často, jak dlouho apod.

    * Upozorněte rodiče, že u dětí mladších 24 měsíců nedoporučujte používat jiná média než videohovor. 
    * Rodičům dětí ve věku 18 až 24 měsíců, kteří chtějí používat média doporučte, aby vybírali vysoce kvalitní program nebo aplikace a používali je společně s dětmi, protože tak se učí nejlépe a je možné zabránit možnému vystavení nevhodnému obsahu.
  2. Zjišťujte spánkové vzorce a aktivity dítěte. Poučte rodiče o doporučených časech spánku a fyzických aktivit pro danou věkovou kategorii:

    * Kojenci: do 12 měsíců by měli mít alespoň 30 minut fyzických aktivit denně, pasivní a sedavé aktivity s médii v jejich životě nemají místo a pravidelně spát by měli 12 až 16 hodin denně (včetně denního spánku).
    * Batolata: 1 až 2 roky by měla mít minimálně 180 minut fyzických aktivit denně, pasivní a sedavé aktivity s médii by měly být emilinovány, nebo omezeny na maximálně 30 minut denně a spánek by měl zabrat 11 až 14 hodin denně (včetně denního spánku). 
    * Vzdělávejte rodiče o vývoji mozku v prvních letech života a o důležitosti praktických, nestrukturovaných a sociálních her pro budování jazykových, kognitivních a sociálně emocionálních dovedností. 

Hlavní doporučení

  • Doporučený denní čas s obrazovkami: max. 60 minut denně. 
  • Doporučená fyzická aktivita:  alespoň 180 minut denně.
  • Doporučená doba spánku: 10 až 13 hodin denně. 

Dle světových doporučení by tyto děti  měly trávit s/před obrazovkou maximálně 60 minut denně, přičemž platí, že čím méně, tím lépe. V každém případě by se mělo jednat o kvalitní program podporující dětské učení, zobrazující pozitivní charaktery a sociální interakce, protože děti mají tendence napodobovat, co vidí. Také by neměl obsahovat rychlé střihy, tedy rychle se měnící audiovizuální sekvence, které mohou mít negativní vliv na vývoj pozornosti v pozdějším věku. Děti by neměly obrazovky používat samy bez dozoru, při jídle a 60 minut před spaním, aby modré světlo nemohlo negativně ovlivňovat délku a kvalitu jejich spánku. TV i jiná zařízení by měla být vypnutá, pokud je nikdo aktivně nepoužívá. V neposlední řadě by média neměla sloužit jako prostředek k uklidnění dítěte, což může mít velice negativní konsekvence pro vývoj sociálně emocionálních dovedností.

Čas strávený před obrazovkou by měl být vždy vyvážen dodatečnou fyzickou aktivitou.

Měli bychom také nabádat rodiče, aby učili děti seberegulaci a modelovali vhodné chování, resp. dodržovali nastolená pravidla a nepoužívali obrazovky při interakci s dítětem

Možnosti screeningu

  1. Zeptejte se rodičů kojenců a malých dětí, zda a jak s nimi používají média. Zda dítě digitální zařízení využívá samo, jak často, jak dlouho apod.

    * Upozorněte na potřebu omezení konzumace médií na maximálně 1 hodinu denně (čím méně, tím lépe).
    * V tomto věku by děti měly obrazovky používat pouze pod dohledem rodičů a konzumovat obsah pouze pro jejich věkovou kategorii. 
    * Vzdělávejte rodiče o vývoji mozku v prvních letech života a o důležitosti praktických, nestrukturovaných a sociálních her pro budování jazykových, kognitivních a sociálně emocionálních dovedností.
  2. Zjišťujte spánkové vzorce a aktivity dítěte. Poučte rodiče o doporučených časech spánku a fyzických aktivit pro danou věkovou kategorii:

    * Předškolní děti: 3 až 5 let by měly mít alespoň 180 minut fyzických aktivit denně, přičemž hodinu by mělo jít o náročnější fyzické aktivity, při nichž se zadýchají nebo zpotí, pasivní a sedavé aktivity s médii by jim měly zabrat maximálně hodinu denně pravidelně spát by měly 10 až 13 hodin denně (včetně denního spánku). 
  3. Ptejte se, jaké aktivity na obrazovkách dítě provozuje

    * Informujte o zdrojích pro hledání kvalitního obsahu (decko.ceskatelevize.cz, vlcata.sk) a pro podporu lepšího učení z obrazovek doporučte společné sledování a hraní s dítětem.
  4.  Ptejte se, zda dítě používá obrazovky před spaním, pro uklidnění a během jídla.

    * Doporučte stanovení pevných pravidel, zejména vyhýbání se obrazovkám během jídla a 1 hodinu před spaním.
    * Upozorněte na nebezpečí, která mohou vznikat, pokud jsou  média dlouhodobě používána k uklidnění dítěte (narušení seberegulačních dovedností, kontroly a možnému vzniku závislostního chování).

Hlavní doporučení

  • Doporučený denní čas s obrazovkami: max. 120 minut denně. 
  • Doporučená fyzická aktivita:  alespoň 60 minut aerobních nebo jiných intenzivnějších fyzických aktivit denně a k tomu se třikrát týdně na hodinu věnovat sportovním aktivitám, které zpevňují kosti a budují svaly.
  • Doporučená doba spánku: 9 až 12 hodin denně.

V tomto věku je doporučováno dětem možné problémy a rizikové faktory vysvětlovat, otevřeně diskutovat a přizvat je k tvorbě rodinného mediálního plánu, který budou respektovat všichni členové domácnosti. Rodinný mediální plán, který obsahuje časové limity, zásady a pravidla o používání obrazovek doporučuje naprostá většina odborných organizací. Takový plán by měl vycházet z obecných zásad zdravého životního stylu, zejména z potřeby fyzických aktivit a kvalitního spánku, které by čas s médii neměl jakýmkoliv způsobem omezovat. Mnoho studií poukazuje na to, že čas s obrazovkami mnohdy “krade” příležitosti pro kvalitní interakce a učení.

Zároveň je ale třeba si uvědomit, že kvalitní program v médiích může dětem poskytnout kvalitní příležitost k rozvoji a učení. Rodiče by tedy měli dbát na to, aby mělo dítě dostatek příležitostí k všestrannému fyzickému a psychosociálnímu rozvoji a aby média byla využívána spíše jako prostředek k učení a pouze v omezené míře k zábavě, max. 2 hodiny denně (POZOR: čas na obrazovkách za účelem studia a školních povinností se do tohoto limitu nepočítají).

Pro zajištění dostatku kvalitního spánku se opět doporučuje nepoužívat obrazovky 60 minut před spaním a na základě studií o obezitě u dětí, se doporučuje rodičům kontrolovat, co dítě u sledování obrazovky konzumuje.

Možnosti screeningu

  1. Ptejte se rodičů, zda mají doma smluvená pravidla ohledně používání technologií. Zda ví, co jejich děti online dělají a jakým způsobem to zjišťují.

    * Upozorněte na možnosti používání tzv. rodičovského softwaru, který blokuje nevhodný obsah a monitoruje aktivity dítěte.
    * Motivujte rodiče k vytvoření rodinného mediálního plánu obsahujícího časové limity, zásady a pravidla o používání obrazovek.
    * Informuje o časových doporučeních pro tuto věkovou skupinu – max. 2 hodiny denně  (POZOR: čas na obrazovkách za účelem studia a školních povinností se do tohoto limitu nepočítají).
  2. Zjišťujte spánkové vzorce a aktivity dítěte.

    * Poučte rodiče o doporučeném množství spánku a fyzických aktivit pro danou věkovou kategorii dítěte: alespoň 60 minut aerobních nebo jiných intenzivnějších fyzických aktivit denně a k tomu se třikrát týdně na hodinu věnovat sportovním aktivitám, které zpevňují kosti (běhání, skákání apod.) a budují svaly (lehčí posilování, plavání, lezení na horolezecké stěně apod.). Pasivním a sedavým aktivitám s médii by se měli věnovat maximálně dvě hodiny denně. A pro zopakování pravidelně spát by měli 9 až 12 hodin denně. 
    * Upozorněte je na nevhodnost používání obrazovek 60 minut před spaním.
  3. Zjišťujte, jaké aktivity dítě na obrazovkách provozuje.

    * Upozorněte rodiče na to, že dítě by mělo konzumovat pouze obsah vhodný jeho věku (věková doporučení u her, filmů a seriálů, sociální sítě po 13tém roce života)
    * Navigujte rodiče na zdroje, kde mohou získat více informací pro vzdělávání sebe i vlastních dětí, např. e-bezpeci.cz (kyberšikana, pravidla bezpečného internetu), budsafeonline.cz (video kurz pro děti o bezpečných zásadách v online světě), faketicky.cz (mediální gramotnost), digitalnizdravideti.cz (rodičovství v digitálním věku), adiktologie.cz (digitální závislosti).
    * Doporučte rodičům, ať pravidelně komunikují s dětmi o jejich aktivitách online, učí je bezpečným návykům, diskutují o přijatelném a nepřijatelném chování v online prostoru. Pro tyto účely AAP ve spolupráci s iniciativou Common Sense Media sestavila seznam věcí, které by dítě se zdravým přístupem k médiím mělo splňovat:
         – má pozitivní vzor: spoléhá na dospělého, který mu pomáhá vytvářet zdravá pravidla a návyky používání médií;
         – sleduje obsah odpovídající věku: umí hledat a sleduje vysoce kvalitní pořady a/nebo hraje hry s potenciálem k učení;
         – myslí kriticky: při hledání a sdílení informací online se chová zodpovědně;
         – respektuje ostatní: nevěnuje se obrazovkám, když s někým mluví;
         – dodržuje zdravé zásady: nepoužívá digitální zařízení během jídla, před spaním nebo při cestě do a ze školy;
         – nachází rovnováhu mezi online a offline světem: kromě aktivit na médiích má i dostatek koníčků, jako je čtení, hraní, sport apod.

Hlavní doporučení

  • Doporučený denní čas s obrazovkami: neuvádí se (v tomto věku je vhodnější osvěta a prevence digitálních rizik). 
  • Doporučená fyzická aktivita:  alespoň 60 minut aerobních nebo jiných intenzivnějších fyzických aktivit denně a k tomu se třikrát týdně na hodinu věnovat sportovním aktivitám, které zpevňují kosti a budují svaly.
  • Doporučená doba spánku: 8 až 10 hodin denně.

Tato věková skupina je  v souvislosti s digitálními riziky dozajista významně ohroženou skupinou. Právě u nich se vyskytuje výrazné množství patologických symptomů, jako jsou závislosti, nebo depresivita a snižující se spokojenost se životem, jež jsou často spojovány s nadměrným využíváním médií, zejm. sociálních sítí.

Podle zprávy WHO tři ze čtyř adolescentů (ve věku 11-17 let) trpí nedostatkem zdravé fyzické aktivity a děti ve stále větší míře zanedbávají spánkovou hygienu, či dokonce používají mobilní zařízení v noci.

I když si rodiče často myslí opak,  u dětí starších deseti let mají proces užívání obrazovek moderovat či přinejmenším monitorovat právě oni. Speciální pozornost mají rodiče věnovat známkám problematického užívání obrazovek jako jsou únava, poruchy spánku, sociální izolace nebo horšící se školní prospěchDalšími znaky, při kterých by měli rodiče zpozornět jsou:

  • časté stížnosti na nudu a smutek, pokud má dospívající omezený přístup k médiím,
  • opakované spory o časových limitech používání obrazovek a
  • negativní emoce doprovázející komunikaci v online prostoru nebo videohrách.  

 

Možnosti screeningu

  1. Zeptejte se rodičů, zda nějakým způsobem  monitorují a regulují digitální aktivity svého dítěte.

    * Motivujte rodiče k vytvoření rodinného mediálního plánu obsahujícího časové limity, zásady a pravidla o používání obrazovek. Tato pravidla by měla mj. podporovat každodenní časy „bez obrazovek“, např. rodinné večeře nebo setkání s přáteli.
  2. Zjišťujte spánkové vzorce a aktivity dítěte a poučte rodiče/ dítě o doporučeném množství spánku a fyzických aktivit pro danou věkovou kategorii dítěte: 

    * alespoň 60 minut aerobních nebo jiných intenzivnějších fyzických aktivit denně a k tomu se třikrát týdně na hodinu věnovat sportovním aktivitám, které zpevňují kosti (běhání, skákání apod.) a budují svaly (lehčí posilování, plavání, lezení na horolezecké stěně apod.). 
    * Pro tuto věkovou skupinu se pro sedavé aktivity s médii doporučuje maximálně dvě hodiny denně, což považuje mnoho odborníků za nereálné, či minimálně naivní. Každopádně by si měli uvědomit, kolik času jim v rámci dne na takové aktivity zbývá po odečtení času na spánek, sport, školní povinnosti od čísla 24 (hodin).
    * Pravidelně spát by měli 8 až 10 hodin denně. 
     * Upozorněte je na nevhodnost používání obrazovek 60 minut před spaním a navrhněte určit místo pro nabíjení mobilních zařízení přes noc tak, aby k nim neměl dospívající přístup. 
  3. Zjišťujte, jaké aktivity dítě na obrazovkách provozuje.

    * Doporučte rodičům, ať s otevřeným přístupem pravidelně komunikují s dospívajícím o jejich aktivitách online.
  4. Představte signály problematického vztahu k technologiím:

    * únava, poruchy spánku,
    * sociální izolace,
    * horšící se školní prospěch dítěte,
    * nuda a smutek při omezeném přístupu k médiím,
    * opakované spory o časových limitech používání obrazovek a
    * negativní emoce přicházející po komunikaci v online prostoru nebo videohrách. 
  5. Se samotnými dospívajícími pacienty provádějte Screening sociálních médií. Ten bude přínosem jak pro vás, tak pro pacienta; může fungovat jako nástroj pro jejich vzdělávání, či identifikaci rizikových pacientů. Může být také použit ke zvýšení povědomí o návykovosti a dopadech excesivního používání sociálních médií:
  • Jaké sociální sítě a aplikace pravidelně používáš?
  • Jak dlouhou dobu většinou na sociálních sítích denně trávíš?
    Pokud více než 120 minut denně, navrhněte dospívajícímu, aby soustavně sledoval a omezoval čas používání těchto aplikací.
  • Myslíš, že používáš sociální sítě příliš?
    Pokud je odpověď ano, zeptejte se, zda zkoušel/a tuto situaci nějak řešit a s jakým výsledkem.
  • Máš pocit, že sledování sociálních sítí zvyšuje nebo snižuje tvé sebevědomí?
  • Stal/a jsi se někdy obětí kyberšikany, sextingu nebo online sexuálního obtěžování?
    Pokud je odpověď ano, zvažte doporučení konzultace s psychologem nebo odkažte na linku Dětského krizového centra “Rizika kyberprostoru”: 778 510 510, problem@ditekrize.cz, či anonymní internetovou poradnu poradna.e-bezpeci.cz