Tisková zpráva:
Digitální džungle ohrožuje naše děti. Evropa jedná – je čas, aby se připojilo i Česko

6. 11. 2025 (tisková zpráva v pdf)

Digitální svět se stal nepřehlednou a nebezpečnou džunglí. Výbor Evropského parlamentu pro petice (PETI) v posledních letech obdržel desítky otevřených dopisů a petic od rodičů, pedagogů a akademiků, kteří s rostoucí naléhavostí upozorňují na rizika spojená s předčasným vstupem dětí na internet, nevhodným obsahem, se kterým se setkávají, a riziky volného pohybu v digitálním prostoru. Tahle obrovská síla motivovaná láskou a narůstajícími obavami aktivizuje v posledních letech odborníky na nadnárodní úrovni.

Na rozdíl od USA se Evropská unie snaží vzepřít tlaku velkých digitálních korporací a skrze legislativní a regulační rámec strukturovat a chránit digitální zkušenost dětí a dospívajících. Nezisková organizace Slow Tech Institute se díky pozvání českého europoslance Tomáše Zdechovského 4. listopadu 2025 zúčastnila panelové diskuze Evropského parlamentu věnované právě této prioritě (Protecting children and adolescents in digital environments: challenges and policy solutions). 

„Ochrana dětí online je pro mě dlouhodobou prioritou. Jsem rád, že můžeme tyto evropské diskuse přiblížit i českým odborníkům, protože pouze společným postupem můžeme najít správnou rovnováhu mezi ochranou nejzranitelnějších a zachováním základních práv,“ uvedl Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.

Data, která nelze ignorovat

Na jednání padlo velké množství dat a citací z výzkumných studií, které dohromady vykreslujíznepokojivý obraz, který nelze ignorovat, zdůrazňuje Michaela Slussareff, ředitelka Slow Tech Institute, z.s. a výzkumnice na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oblasti nových médií a jejich vlivu na děti.

  • Průměrné americké osmileté dítě tráví v průměru šest hodin denně na obrazovkách
  • Děti kvůli obrazovkám zanedbávají kriticky důležité aktivity pro jejich vývoj – spánek, pohyb a čas s kamarády
  • Report OECD udává, že patnáctileté dítě stráví každý den více než sedm hodin v digitálním prostoru. Naprostou většinu času zaberou sociální sítě (spíše u dívek) nebo hry (spíše u chlapců). Zbytek času dospívající uvádí vyhledávání informací, přičemž hlavním zdrojem informací jsou pro tuto generaci influenceři a opět sociální sítě
  • Další citované studie pak doplňují, že ač děti vcelku dobře rozklíčují marketingové sdělení v klasické reklamě, téměř všechny v tomto úkolu selhávají, když jde o marketingová sdělení influencerů
  • Digitální produkty jsou záměrně naprogramované takovým způsobem, aby dokázaly efektivně zneužívat náš dopaminový systém
  • Dětský mozek, nervová soustava a systém seberegulace nejsou plně vyvinuté, což z dětí dělá extrémně zranitelnou skupinu

Jako heslo pro sečteno a podtrženo zazněla na jednání hned třikrát jedna fráze: digitální technologie představují pro děti, dospívající a potažmo celou společnost problém veřejného zdraví. Není to alarmismus, ale konstatování založené na datech.

Evropa staví regulační rámec – a funguje

Evropská unie se posledních několik let aktivně vzpírá tlaku velkých digitálních korporací a vytváří legislativní strukturu, která má digitální zkušenost dětí ochránit a strukturovat.

Stejně jako máme pravidla na to, co se může vysílat v televizi v časech, kdy se na ni mohou dívat děti, nebo povinnost stáhnout nebezpečný produkt z trhu – potřebujeme obdobné mechanismy pro digitální svět. Není nijak zásadně odlišný a máme mechanismy, které fungují v tom reálném. V posledních letech EU přijala či připravuje několik klíčových dokumentů:

Digital Services Act (DSA) – První komplexní zákon regulující digitální služby vstoupil v platnost v roce 2024. DSA zavádí povinnost pro online platformy zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých. Platformy musí nastavit účty dětí soukromě jako výchozí nastavení, nesmí cílit na děti personalizovanou reklamou a musí pravidelně provádět hodnocení rizik. Komise navíc v červenci 2025 vydala podrobné směrnice, jak platformy mají chránit děti před kyberšikanou, škodlivým obsahem, návykovým chováním a komerčním zneužíváním.

AI Act – První komplexní regulace umělé inteligence na světě vstoupila v platnost v srpnu 2024. Zákon výslovně uznává děti jako zranitelnou skupinu a zakazuje AI systémy, které zneužívají věkové zranitelnosti. Vyžaduje také označování obsahu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI (včetně deepfakes) a stanovuje přísná pravidla pro AI systémy ve vzdělávání. Implementace bude dokončena do roku 2027.

Digital Fairness Act (DFA) – Pracovní skupina Evropského parlamentu intenzivně připravuje tento zákon, jehož návrh by měl být představen koncem roku 2026. DFA má doplnit mezery v ochraně spotřebitelů, které ponechaly předchozí předpisy. Zaměří se na tzv. dark patterns (manipulativní designové praktiky), návykový design, zavádějící influencer marketing a nespravedlivé personalizační praktiky. Zvláštní pozornost věnuje ochraně nezletilých online, včetně regulace funkcí jako nekonečný scroll nebo automatické přehrávání videa.

Česká republika: výzvy implementace

Zatímco Evropa buduje robustní legislativní rámec, Česká republika se potýká s jeho implementací. Digital Services Act je na papíře platný už od února 2024, ale v praxi chybí jasná koordinace mezi ministerstvy (školství, průmyslu, spravedlnosti), dostatečné kapacity Českého telekomunikačního úřadu jako dozorového orgánu, systematická osvěta pro rodiče a pedagogy i propojení mezi evropskou legislativou a českou realitou škol a rodin.
„Právě proto jsem považoval za důležité pozvat české odborníky na tuto panelovou diskusi. Musíme aktivně přenášet poznatky z Bruselu do českého terénu a zároveň upozorňovat na naše specifické výzvy. Bez této obousměrné komunikace zůstane i ta nejlepší legislativa jen na papíře,“ zdůraznil europoslanec Tomáš Zdechovský.

Tři pilíře ochrany: není to jen o zákonech
Panel v Evropském parlamentu jasně ukázal, že ochrana dětí v digitálním prostoru stojí na třech pilířích, které se musí vzájemně doplňovat:

Regulace digitálního prostředí – Digitální platformy nemohou fungovat bez pravidel. DSA, AI Act a připravovaný DFA tvoří základní regulační rámec, který nastavuje jasné hranice a odpovědnost.

Vzdělávací systém jako prevence – Každé dítě dnes vstupuje do digitálního světa, ale naprostá většina z nich je nepřipravených. Školy potřebují komplexní program digitální gramotnosti pro všechny věkové kategorie, který by děti naučil nejen technickým dovednostem, ale především kritickému myšlení a zdravým návykům. Stejně jako jsme se všichni naučili potravinovou pyramidu jako součást zdravé výživy, musíme se naučit i zásady zdravé konzumace digitálních obsahů.

Podpora rodičů – Rodiče zůstávají nejdůležitějším článkem celého řetězce. Jako rodiče učíme děti správně si čistit zuby, umývat ruce, zdravě jíst. Stejně tak – ať se nám to líbí nebo ne – je dnes musíme naučit správným návykům v digitálním prostoru. Výše zmíněné pilíře rodičům s tím pomohou, ale bez jejich aktivity postrádají pevnou základnu. Proto jako společnost potřebujeme rodiče v této misi soustavně podporovat – poskytovat jim informace, nástroje a komunitní zázemí.

Co dál?
Návštěva Evropského parlamentu jasně ukázala, že Evropa problém bere vážně a systematicky na něm pracuje. Česká republika má nyní příležitost se připojit – nejen implementovat přijatou legislativu, ale aktivně se zapojit do její tvorby a přinášet specifické poznatky z našeho prostředí.

Misí našeho týmu pro následující měsíce jsou tyto, dodává Michaela Slussareff, PhD.:
– Průběžném propojení s evropskými regulátory a přenášení informací z českého terénu
– Spolupráci s českými europoslanci pro efektivnější zastoupení českých specifik v legislativním procesu
– Vytváření podpůrných programů pro rodiče v rámci iniciativy Digitální zdraví dětí

Slow Tech Institute ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nyní pracuje na vyhodnocování šetření mezi českými pediatry o tom, jak o digitálních tématech mohou a nemohou rodiče informovat a jakou roli by měli v českém kontextu digitálního vzdělávání hrát. 

„Nejedná se o boj proti technologiím, ale o snahu vytvořit digitální prostor, který slouží dětem a jejich zdravému vývoji, místo aby je zneužíval,“ shrnuje Michaela Slussareff. „Evropa ukazuje cestu – je na nás, abychom ji v Česku následovali.“


Kontakt pro média: Michaela Slussareff Slow Tech Institute: info@slowtechinstitute.org & FF UK michaela.slussareff@ff.cuni.cz

Jednotná pravidla pro používání telefonů na školách

Výzva MŠMT:
Zkroťme rušivé telefony: Česko potřebuje plošná pravidla pro mobily ve školách

10. 9. 2025

Většina evropských zemí přistupuje k zavádění pravidel pro používání mobilů ve školách. České Ministerstvo školství je výjimkou: bez ohledu na přibývající vědecké důkazy se před nutnou diskuzí úzce související se vzděláváním, pohybem i psychickým vývojem dětí schovává.

Jsme rodiče, iniciativy či spolky, které se zabývají digitálními technologiemi a jejich dopadem na děti. Touto výzvou oslovujeme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), aby reagovalo na současný stav, kdy:

  • až čtvrtina českých dětí ve věku 11-15 let a 15 % dospívajících hraje více než čtyři hodiny denně počítačové hry, což je považováno za rizikové. Sociální sítě užívá rizikově až 30 % dětí a téměř 50 % dospívajících (Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2024). V nadužívání sociálních sítí pak patří mladí lidé v Česku mezi „premianty“ Evropy (STADA Health Report 2025).
  • české školství zůstává bez jednotné národní strategie co se týče přístupu k mobilním telefonům a dalším technologiím ve školách. Nastavení pravidel týkajících se užívání technologií ve školách je ponecháno na základě legislativní úpravy z roku 2020 na dané škole, což vytváří nejednotnost, komplikuje rozhodování rodičů a zároveň vytváří dodatečnou zátěž pro školy, které si musí regulaci “vybojovat” samy. Přináší to také nekoherentní politiku a podporu pro preventivní programy a vzdělávání o digitálních rizicích. Plošnou regulaci mobilů na základních školách přitom podporuje většina Čechů (Median, říjen 2024) a také 73 % učitelů základních škol (březen 2025).
  • vedle zhoršujícího se duševního zdraví dětí a mladistvých se průběžně zhoršuje také fyzická zdatnost. Jakkoliv se i na tomto stavu podílí vícero faktorů, nadměrné využívání digitálních technologií („screen time“) může být hlavní příčinou nedostatečné úrovně pohybové aktivity (Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí

Pravidla pro mobily mohou zlepšit akademické výsledky i duševní zdraví

Pozitivní efekt plošné regulace mobilů ve školách máme ověřen řadou studií i praktických zkušeností z okolních zemí. Meta-analýza vědeckých studií z roku 2024 ukázala statisticky významný pozitivní efekt zákazů mobilních telefonů na akademické výsledky žáků, přičemž účinek je výraznější u žáků s horšími výsledky (Beneito & Vicente-Chirivella, 2022; Beland & Murphy, 2016). Studie z Velké Británie pak prokázala, že zákaz mobilních telefonů ve školách odpovídá efektu podobného měřítka, jako kdyby žáci trávili o jednu hodinu denně více ve škole učením.

Nejnovější výzkum z Norska (Abrahamsson, 2024) prokázal, že regulace smartphonů ve školách významně snížila výskyt kyberšikany a zlepšila celkové sociální klima. Podobné výsledky potvrzuje i studie z Nizozemska z roku 2025, kde 75 % středních škol zaznamenalo zlepšení koncentrace žáků po zavedení regulace, a počet škol vnímajících nevhodné používání technologií jako problém klesl ze 62 % na 29 %.

Česko s pravidly otálí: může se inspirovat

Česko zůstává jednou z posledních evropských zemí, která neřeší pravidla a regulaci užívání telefonů na školách. Způsob nastavování pravidel se sice v řadě zemí liší: jinak se přistupuje k otázkám, kde a jak telefony během školního dne uchovávat, či jak široce definovat výjimky, za kterých se telefony smí používat. Po diskuzích přesto dospěly země, k nimž jako k technologickým vzorům často vzhlížíme (Nizozemsko, Dánsko, Švédsko), k podobnému rozhodnutí: mobily ve školách potřebují hranice.

Situace mimo Evropu je podobná: po důkladné veřejné a odborné debatě zavádí regulaci smartphonů po celou dobu vyučování od září 2025 také třeba dvacetimilionový stát New York. Speciální zákon “distraction free law” přitom ve svém názvu přímo poukazuje na rušivý vliv smartphonů na soustředění.

Vzhledem k výše uvedenému jako zástupci občanského sektoru chceme, aby MŠMT:

Zavedlo plošná pravidla regulace

Vytvořilo národní standard pro regulaci chytrých telefonů a dalších osobních digitálních zařízení ve všech základních školách, který by:

– Zakázal používání mobilních telefonů během vyučovacích hodin i přestávek (s výjimkou zdravotních důvodů).
– Umožnil použití pouze na pokyn učitele pro vzdělávací účely.
– Byl doplněn vzděláváním o rizicích digitálních technologií.

Implementovalo doprovodné vzdělávací programy

Zajistilo financování a metodickou podporu pro:
– Systematické vzdělávání žáků o odpovědném používání digitálních technologií.
– Přípravu učitelů na implementaci a dodržování pravidel.
– Preventivní programy zaměřené na rizika spojená s digitálními závislostmi.

Poskytlo odborné zdůvodnění alternativního přístupu

Pokud MŠMT nechce zavést plošná pravidla, pak by mělo veřejně a přesvědčivě vysvětlit:
– Proč se Česko odlišuje od většiny evropských zemí a mezinárodních doporučení.
– Jaký alternativní, vědecky podložený přístup navrhuje.
– Jak hodlá řešit prokazované problémy s koncentrací, akademickými výsledky a
kyberšikanou.

Věříme, že jasná pozice MŠMT pomůže nejen školám při implementaci pravidel, ale také rodičům, kteří se s touto problematikou denně potýkají. Společenské problémy vyžadují společenská řešení – koordinovaný přístup státu, škol a rodin je klíčový pro úspěšné zvládnutí výzev digitální doby.

– Asociace klinických logopedů, Barbora Richtrová / klinickalogopedie.cz
– Asociace waldorfských mateřských škol, Táňa Smolková / awms.cz/
– Blázníš No A?, program primární prevence rozvíjející dovednosti, znalosti a postoje v oblasti péče o duševní zdraví / blaznis-no-a.cz/
– Dětství bez mobilu, rodičovská iniciativa / detstvibezmobilu.cz/
– Digibalanc, Michaela Mlíčková Jelínková / digibalanc.cz/
– Digiděti, Jan Kršňák / digideti.cz/
– Ester Geislerová / vizuální umělkyně, herečka a autorka projektu Terapie sdílením
terapiesdilenim.com
– IuRe, organizace zabývající se ochranou soukromí a digitálními právy / iure.org/
– Psychologický institut Re-life, Zuzana Pavelcová / re-life.cz/
– Slow Tech Institute, Michaela Slussareff / slowtechinstitute.org/
– Táňa Le Moigne / manažerka a lídryně v oblasti byznysu a digitálních technologií, od roku 2006 do 2024 ředitelka české pobočky Google

Zákon o digitální ekonomice

Otevřený dopis zákonodarcům:
Výzva k urychlení přijetí zákona o digitální ekonomice

Vážený pane ministře, 

Vážené poslankyně a vážení poslanci Parlamentu ČR,

jménem organizací působících v oblasti ochrany zdraví dětí a mladistvých, v oblasti ochrany lidských práv a digitální regulace si Vás dovolujeme vyzvat k urychlenému přijetí návrhu zákona o digitální ekonomice (Sněmovní tisk č. 776), který mimo jiné přímo navazuje na evropský Akt o digitálních službách (angl. Digital Services Act, zkr. DSA). Mezi hlavní cíle tohoto evropského nařízení patří zajistit bezpečnější digitální prostor, v němž jsou chráněna základní práva všech uživatelů. Připomeňme, že podle studie Evropské komise z roku 2022 obsahuje 97 % nejoblíbenějších webových stránek a aplikací používaných spotřebiteli v EU alespoň jeden tzv. temný vzorec, tedy neetickou techniku k manipulaci chování uživatele [1]. K podobným závěrům dochází i zpráva OECD z r. 2022 [2] nebo spotřebitelské organizace BEUC [3]. 

Rádi bychom za odbornou veřejnost upozornili na zásadní význam tohoto nařízení a na rizika, pokud jeho přijetí a zavádění zůstane v České republice na vedlejší koleji.

Podle dat z roku 2023 [4] v Česku vzrostl podíl dětí mezi 11 a 15 lety, které vykazují rysy problematického používání sociálních sítí. Nadměrné užívání digitálních technologií je závažný veřejnozdravotní problém, který má řadu negativních dopadů na jednotlivce i jejich okolí. Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí uvádějí 2-6krát [5] častěji než jejich vrstevníci zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole nebo dopady na čas trávený s kamarády a rodinou. 

Současné digitální platformy záměrně používají prvky, které maximalizují čas strávený online a podporují opakované používání. Tyto návykové mechanismy jsou obzvláště problematické pro děti a dospívající [6]. Přispívají k problematickému používání sociálních médií a her, které může být spojeno s poruchami   pozornosti, impulzivitou, depresí, úzkostí a sebepoškozováním u dospívajících [7]. Podle britské studie, jejíž výsledky zveřejnil deník The Guardian 20. května 2025 [8], téměř polovina mladistvých ve věku 16-21 let podporuje omezení přístupu k sociálním médiím a aplikacím po 22h, přičemž 70% mladých lidí uvádí, že se cítí po návštěvě sociálních sítí hůře a 68% se domnívá, že čas strávený online škodí jejich duševnímu zdraví. Téměř polovina by si pak přála, aby internet nebyl nikdy vynalezen.  

České děti jsou navíc dle dostupných dat také oproti jiným evropským zemím významně více vystaveny škodlivému či rizikovému obsahu. Data [9] ukazují, že až 18 % českých dětí vidělo obsah týkající se sebepoškozování (EU průměr 10 %), 10 % se setkalo s obsahem souvisejícím se sebevraždou (oproti průměrným 8 %), a 17 % vidělo materiály podporující poruchy příjmu potravy jako anorexii či bulimii (EU průměr 12 %). Podobný trend lze pozorovat i v oblasti sexuálního obsahu [10] – až 21 % českých dětí ve věku 9-11 let přiznalo, že v posledním roce viděly sexuální obsah, což opět převyšuje EU průměr (15 %). 

Akt o digitálních službách v souvislosti s ochranou dětí obecně uplatňuje institut nejlepšího zájmu dítěte, který je zakotven v mezinárodních předpisech a promítá se i do evropského a vnitrostátního práva. Poskytovatelé online platforem (s výjimkou malých a mikro podniků) přístupných nezletilým osobám jsou proto povinni zavést vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb. 

Příkladem možných opatření k zajištění souladu služby s nařízením DSA jsou: 

  • ověřování věku uživatelů u služeb, které obsahují pro nezletilé nevhodný nebo zakázaný obsah, 
  • nastavení výchozího online rozhraní nezletilých osob na nejvyšší úroveň ochrany soukromí, 
  • nepoužívání praktik, které mohou u nezletilých způsobovat závislost, 
  • přijetí opatření proti navazování kontaktu s nezletilými za sexuálními účely, 
  • zavedení systémů rodičovské kontroly, účinná věková omezení dostupnosti určitých služeb, 
  • aktivní monitorování a moderace nezákonného obsahu nebo vytváření bezpečných zón určených pouze pro nezletilé,
  • minimalizace sběru dat, 
  • zákaz sdílení polohy.

Bez přijetí zákona o digitální ekonomice jsou tyto povinnosti vůči některým [12] online platformám či tržištím sídlícím na území ČR nevymahatelné. Tyto platformy tak mohou působit i nadále v online prostoru bez rozumných limitů.

Online platformy mají oproti uživatelům příliš mnoho pravomoci a považujeme za klíčové, aby byl v tomto směru na tyto platformy vyvíjený tlak, a to mimo jiné za účelem ochrany dětí, mladistvých, ale i všech uživatelů online prostoru. Akt o digitálních službách představuje krok správným směrem k bezpečnějšímu online prostředí a jeho adaptaci považujeme za žádoucí. Zároveň, Evropská komise dne 7. května 2025 podala žalobu na ČR za nedostatečné provádění nařízení DSA. Česká republika tak patří mezi poslední státy v EU, které nařízení neimplementují a její občané přicházejí o možnost využívání nově nabytých práv.

Vážený pane ministře, vážení poslanci a poslankyně, tímto Vás žádáme o osobní zasazení se o co nejrychlejší přijetí zákona o digitální ekonomice, který pomáhá chránit děti a mladistvé v digitálním prostoru.

S úctou,

Zdroje:

[1] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/fi/qanda_24_4909
[2] https://www.oecd.org/en/publications/dark-commercial-patterns_44f5e846-en.html
[3] https://www.beuc.eu/position-papers/dark-patterns-and-eu-consumer-law-acquis
[4] Health Behaviour in School-aged Children: https://zdravagenerace.cz/report/socialni-site-a-gaming/
[5] Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2024: https://vlada.gov.cz/cz/ppov/zavislosti/vyrocni-zpravy/informacni-balicek-zprav-o-zavislostech-2024-214911/
[6] Blakemore, S.-J., & Choudhury, S. (2006). Development of the adolescent brain: Implications for executive function and social cognition. Journal of Child Psychology and Psychiatry, and Allied Disciplines, 47(3–4), 296–312. https://doi.org/10.1111/j.1469-7610.2006.01611.x
[7] Montag, C., Demetrovics, Z., Elhai, J. D., Grant, D., Koning, I., Rumpf, H.-J., Spada, M. M., Throuvala, M., & van den Eijnden, R. (2024). Problematic social media use in childhood and adolescence. Addictive Behaviors, 153, 107980. https://doi.org/10.1016/j.addbeh.2024.107980
[8] https://www.theguardian.com/technology/2025/may/20/almost-half-of-young-people-would-prefer-a-world-without-internet-uk-study-finds
[9] EU Kids Online 2020: https://doi.org/10.21953/lse.47fdeqj01ofo
[10] Na území ČR přitom sídlí hned 2 velmi velké platformy (VLOPs) s pornografickým obsahem, jednou z nich je i Xvideos (druhá s názvem XNXX) , největší pornografické stránky na světě. VLOPS musí podle DSA  dodržovat nejpřísnější pravidla.
[11] Příručka ČTÚ: https://ctu.gov.cz/sites/default/file/obsah/stranky/506397/soubory/pruvodce_pro_uzivatele_.pdf
[12] DSA klasifikuje platformy nebo vyhledávače, které mají měsíčně více než 45 milionů uživatelů v EU jako velmi velké online platformy (VLOP) nebo velmi velké internetové vyhledávače (VLOSE), jejich kontrola spadá přímo pod působnost Evropské komise.

Tisková zpráva

Praha, 21. 5. 2025

Odborníci na závislosti apelují na poslance: Chraňte děti na internetu

Digitální platformy využívají návykové mechanismy, které maximalizují dobu strávenou online a podporují opakované používání. Největší dopad mají tyto prvky na děti a dospívající. Dlouhodobé užívání může být spojeno s poruchami pozornosti, impulzivitou, depresí, úzkostí nebo sebepoškozováním. Nová evropská pravidla, která umožňují digitální platformy regulovat, nejsou zatím v Česku plně vymahatelná.

Zástupci odborných organizací působících v oblasti ochrany zdraví dětí a mladistvých, ochrany lidských práv a digitální regulace dnes proto vyzvali vládu a Parlament ČR k urychlenému přijetí zákona o digitální ekonomice. Tento návrh přímo navazuje na evropské nařízení Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), jehož cílem je vytvořit bezpečnější digitální prostor, kde jsou chráněna práva všech uživatelů.

„Online platformy mají dnes naduživateli příliš velkou moc. Je nezbytné vyvíjet tlak, který zajistí ochranu dětí, mladistvých i celé společnosti v digitálním prostoru. V našich poradnách vidíme, že se s tím potýká čím dál víc dětí a začíná to být nesnesitelný problém. Akt o digitálních službách je první krok ke změně a je na čase jej konečně prosadit i u nás,“ uvádí Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb

Rostoucí riziko digitálních závislostí a škodlivého obsahu mezi českými dětmi

Podle dostupných dat z roku 2023 vzrostl v Česku podíl dětí ve věku 11–15 let, které vykazují znaky problematického používání sociálních sítí. Nadměrné užívání digitálních technologií představuje vážný veřejnozdravotní problém. Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí uvádějí 2–6krát častěji než jejich vrstevníci:

  • zanedbávání volnočasových aktivit,
  • problémy se spánkem nebo jídlem,
  • problémy ve škole,
  • negativní dopady na čas trávený s kamarády a rodinou.

„Zákon o digitální ekonomice potřebujeme co nejdříve, protože přináší nástroje, jak přimět sociální sítě k odpovědnosti za rizika a škodlivé dopady jejich byznysu. Klíčové jsou dopady na děti, u kterých pozorujeme závažný nárůst nespokojenosti, spánkové deprivace, agresivity a seberadikalizace,” uvádí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Stejně tak je ale potřeba chránit i práva skupin dotčených předsudečným násilím a nenávistnými projevy. A role TikToku v šíření dezinformací před prezidentskou volbou v Rumunsku ukazuje též zásadní dopady na demokratické procesy. 

Zcela podporuji volání po schválení návrhu zákona ještě v tomto volebním období. Považuji za velký dluh, že jsme mezi posledními státy EU, které evropské nařízení o digitálních službách ještě neprovedly, a upozorňuji, že odložení zákona na příští sněmovnu může vést k značným finančním sankcím od Evropské unie.”

DSA vyžaduje konkrétní ochranná opatření – bez zákona však nejsou pro všechny vymahatelná

DSA ve vztahu k ochraně dětí uplatňuje princip nejlepšího zájmu dítěte, zakotvený v mezinárodním i evropském právu. Poskytovatelé online platforem (s výjimkou malých a mikro podniků) přístupných nezletilým osobám jsou proto povinni zavést vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb. 

Bez přijetí zákona o digitální ekonomice však tyto povinnosti v České republice nelze účinně vymáhat, přestože jsou formálně platné na úrovni EU.

Česká republika čelí žalobě od Evropské komise

Evropská komise dne 7. května 2025 podala na Českou republiku žalobu za nedostatečné provádění DSA. Česko tak patří mezi poslední členské státy EU, které nařízení neimplementovaly, a jeho občané přicházejí o možnost využívat nově nabytá práva v digitálním prostoru.

Výzva vládě a zákonodárcům: chraňme děti v online světě

Odborné organizace vyzývají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a zákonodárce napříč politickým spektrem, aby osobně podpořili rychlé přijetí zákona.

„Zavedení zákona je nezbytné pro to, aby Česká republika mohla účinně vymáhat ochranu dětí a mladistvých před riziky online prostředí. Bez něj zůstáváme mimo rámec, který zbytek Evropy již začal naplňovat,“ uvádí Pavel Havlíček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky

Podepsané organizace:

Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, z.s.

Asociace Dítě a Rodina, z.s. 

Asociace pro mezinárodní otázky, z.s.

Centrum pro informovanou společnost, z.s.

Česká rada dětí a mládeže

Dětské krizové centrum. z.ú.

Digiděti.cz

Fakescape, z.s.

Iuridicum Remedium, z. s.

Lobbio, z.s.

Onfine,  z.s.

Platforma pro včasnou péči, z.s.

Řešitelé studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) a projektu www.zdravagenerace.cz, Univerzita Palackého v Olomouci

Slow Tech Institute, z.s. (iniciativa digitalnizdravideti.cz)

Kontakt pro média:

Matěj Hollan

Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, z.s.

asociace@asociace.org

Pavel Havlíček

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky

pavel.havlicek@amo.cz

Michaela Slussareff

Zakladatelka Slow Tech Institute, z.s.

michaela@slowtechinstitute.org