Pro výběr hodnotných aplikací pro děti se doporučujeme orientovat na základě aktuálních výsledků vědeckých studií nebo doporučení odborníků na dětský vývoj. Pečlivě si je prohlédněte, alespoň kousek odehrajte, všímejte si případných reklam, či vyskakovacích oken, aby neobsahovaly pro děti nebezpečná nebo nevhodná témata.
Správné aplikace by měly mít následující:
- Vzdělávací hodnota. Veškeré mediální obsahy, které naše děti konzumují mají dalekosáhlý vliv na to, jak mluví, co říkají a jak se chovají k sobě i k druhým. Až budete předvybrané aplikace hodnotit, zaměřujte na to, zda designery slibovaná témata, dovednosti a hodnoty jsou předávány srozumitelně a komplexně, ale i na to, zda se v aplikaci objevují postavy a situace, které je hodno ve vlastním životě následovat.
- Jasné instrukce, které dítě provádějí vzdělávacím procesem jsou zásadní pro úspěšné učení a zdravý vývoj mozku. Za posledních 60 let výzkumu bylo opakovaně prokázáno, že instruktáž, která respektuje kognitivní struktury a funkce, výrazně podporuje proces zapamatování si předkládané látky a minimalizuje negativní aspekty jako je např. přetížení pracovní paměti vedoucí k horšímu učení, ale i třeba nezájmu až frustraci. V neposlední řadě by měl program nabízet konzistentní zpětnou vazbu na všechny akce dítěte.
- Vyváženost multimediálního obsahu. Tzn., že jsou audio a vizuální obsah vyvážené a motivují dítě k činnostem, které nemají přílišné nároky na jeho pracovní paměť. Nevyvážený multimediální obsah typicky nelogicky mixuje hudbu, zvuky s animacemi, což může odvádět pozornost dítěte od podnětných aktivit, ale v extrémnějších případech i k přílišné stimulaci mozku, což může mít za následek chronické poruchy soustředění a pozornosti v budoucnosti. Nové informace by také měly být předkládány v logickém sledu a postupně, aby je dítě dokázalo zpracovat. Tedy i opakování aktivit je velice vhodným doplňkem v učení.
- Propojení s každodenním životem dítěte se zdá být kritickým článkem v učení dětí s technologiemi. Některé studie mluví u malých dětí o tzv. video deficitu, kdy dítě není schopno transponovat dění na obrazovce do reálného života, vědomosti tak není schopné dále využít. K zmírnění tohoto problému může přispět řada faktorů, jako je obsah, který je dítěti známý z předchozích zkušeností, smysluplné postavy, které může mít dítě “rádo” a důvěřovat jim (nebo je zná z předchozích aktivit). Obecně napomáhá i reálná grafika – video nebo fotografie.
- Kreativita. Děti se obecně nejlépe učí, když jsou v aktivitě plně ponořeny a zapojují se na základě vlastní vnitřní motivace. Některé programy, které přímočaře vyžadují jeden typ aktivit (teď virtuální panence nasaď klobouk, a pak tě za to pochválím tanečkem, apod.) mohou demotivovat dítě, které raději aktivně prozkoumává všechny možnosti a zkouší realizovat všechny svoje nápady. Aplikace by také měla respektovat individuální tempo učení.
- Podpora je důležitým aspektem v učení, protože aplikace sama o sobě nedokáže zázraky. V pomoci s rodičem, který přesně ví, co se dítě naučilo, a dokáže to využít v kreativní hře nebo každodenních aktivitách, už zázraky možné jsou. Proto je důležité, aby aplikace poskytovala jasné informace o obsahu, nebo i postupu dítěte.
Zdroje
Krcmar, M. (2010). Can social meaningfulness and repeat exposure help infants and toddler overcome the video deficit.
Lauricella, A. R., Gola, A. H., & Calvert, S. L. (2011). Toddlers‘ Learning From Socially Meaningful Video Characters.
Lerner, C., Barr, R. (2014). Key Research Findings Screen Sense: Setting the Record Straight. Research-Based Guidelines for Screen Use for Children Under 3 Years Old.
Mayer, Richard M. (2008). Applying the Science of Learning: Evidence-Based Principles for the Design of Multimedia Instruction.
